Chcete si užít dovolenou?

O mých dovolených už vÅ¡ichni kolem mÄ› vÄ›dí. VÄ›dí o nich mí příbuzní, přátelé i známí, a ví se o nich i v práci. ProÄ by ne. I když o nás ÄŒeších Äasto platí, že jsme bohužel národem závistivců, nemíním pÅ™ed nikým tutlat, kam se vydávám, a mé okolí už si zvyklo. VÄetnÄ› tÄ›ch, kdo si nemohou takovou dovolenou jako já dovolit. Zatímco já pracuji, Å¡etřím si, a tak na ni prostÄ› mám. Mám na to, abych se každoroÄnÄ› sebral a zmizel od nás až do Jižní Afriky.

ProstÄ› si naÅ¡etřím, koupím si pÅ™es internet letenku, s pomocí téže sítÄ› si najdu a zařídím bydlení a na nÄ›kolik týdnů v roce tam zmizím. Pro ty ponÄ›kud nepÅ™ející s dovÄ›tkem, že tam létám, abych uÅ¡etÅ™il, protože tam mají lacinÄ›jší cigarety, a nejen ty. Což mi náklady takové dovolené sice nevykompenzuje, ale proÄ to neříci?

Lidé kolem mě mě znají. A už se nad tím ani nepozastavují. Berou to jako samozřejmost, že já a Jižní Afrika patříme k sobě. Konec konců všichni vědí, že i kdyby se vztekli závistí, bude mi to jedno a pojedu. Protože jsem si na to vydělal sám, vlastníma rukama a především hlavou, a nebudu si tu hrát na chudinku jako spousta těch, kdo se spoléhají na penízky od státu a hořekují a stávkují, když jim je ti nahoře nedají.

Hodně pracuji a za to si dopřávám dovolené svých snů. A protože nejsem rozhodně nepřející, přeji i vám, abyste aspoň někdy zažili ten pocit svobody, který se dá na takové málo dostupné dovolené zažívat. Což můžete. Protože to dnes můžeme v zásadě všichni. Chce to jen vydělat si na to. A to u nás může pomalu každý. Chce to jen chtít.

A jestli mi závidíte, že mám dvÄ› zamÄ›stnání, abych na to mÄ›l, pak si klidnÄ› záviÄte. A volte si populistické politiky, kteří vám tÅ™eba milostivÄ› pohodí nÄ›jakou tu pomyslnou ohlodanou kost. Ale vÄ›zte, že bez práce nejsou nejen koláÄe, ale ani dovolená. Na kterou odlétám už za mÄ›síc. Letos už podruhé. A opÄ›t až na jih Afriky.